70. výročí Malínské tragédie

Dne 7. července do obce Malín v Rivnenské oblasti přicestovala početná delegace, aby se zúčastnila tryzny k 70. výročí vyhlazení obce Český Malín nacisty.

Malínskou tragedií jsou označovány hrůzné události z 13. 7. 1943, kdy byla nacisty brutálně zavražděna většina obyvatel Českého Malína a část obyvatelstva Malína ukrajinského. Vzpomínkové akce se zúčastnila 80 členná delegace Parlamentu ČR, Ministerstva obrany ČR, Kanceláře prezidenta republiky, Českého svazu bojovníků za svobodu, Československé obce legionářské, české pravoslavné církve a Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel, které ji také iniciovalo.

Mezi nejvýše postavenými členy delegace vedené místopřesedou Senátu PČR Přemyslem Sobotkou byli místopřeseda Poslanecké sněmovny ČR Jiří Oliva, náměstek ministra obrany Libor Karásek a náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Zdeněk Jakůbek. Připojila se také delegace Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí v čele s Tomášem Grulichem. K uctění památky obětí nacistické zvůle do Malína tento den z ČR navíc přicestovaly dva autobusové zájezdy Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel.

Pietní akce byla rozdělena do dvou částí: první, organizovaná ukrajinskou stranou, se odehrála u hlavního malínského památníku za přítomnosti nejvyšších představitelů Rivnenské oblasti, druhá pak u pomníku českým obětem na původním českém hřbitově, který byl při této příležitosti vysvěcen.

Škoda jen, že se této akci nedostalo větší pozornosti ze strany českých médií, narozdíl od ukrajinských.

Zdroj: 70. výročí Malínské tragédie






Nezapomeneme, pomstíme! - Svědectví o zločinech spáchaných v Českém Malíně 13. července 1943

Josef Aloisovič Martinovský - Kronika Českého Malína - reedice původní knihy u příležitosti 70. výročí malínské tragédie

Darina Martinovská a Josef Řepík - Český Malín - Lidice Volyňských Čechů - 2010

Jared McBride - Contesting the Malyn Massacre: The Legacy of Inter-Ethnic Violence and the Second World War in Eastern Europe

Český Malín (1871 – 13. července 1943) byla česká obec na Ukrajině založená v druhé polovině 19. století českými přistěhovalci z Lounska, Žatecka a Rakovnicka, vypálená za druhé světové války Němci. Český Malín se nacházel vedle vsi (Ukrajinský) Malín.

Ves Malín, ukrajinsky Малин (Malyn), rusky Малин (Malin), polsky Malin, se nacházela v Mlynivském rajónu v Rovenské oblasti Ukrajiny, v okrese Ostrožec (rusky центр Острожецкого сельского совета) v oblasti Rovno. Za Druhé Polské republiky byly v Gmině Malin v Dubenském újezdu újezd Dubno, (polsky powiat dubieński) ve Volyňském vojvodství gromady Malin wieś a Malin kolonia.

Obec Český Malín byla založena na ukrajinské Volyni roku 1871 a postupně se rozrůstala. Byla zde postavena škola, kde se vyučovalo v českém jazyce. Roku 1884 byl vydán zákon, dle kterého muselo obyvatelstvo přejít na pravoslavné náboženství. V obci byla zřízena knihovna, dobrovolný hasičský sbor, ochotnický divadelní spolek, založena druhá (církevní) škola. Obec se rozvíjela díky pracovitosti a znalostem lidí, díky zavádění moderní zemědělské mechanizace a měla daleko vyšší úroveň, než okolní ukrajinské obce.

Do historie obce se negativně zapsaly události první světové války, kdy byla vážně poškozena. Po sovětsko-polské válce připadl roku 1921 Český Malín Polsku. Obec byla postupně obnovována, byl do ní zaveden elektrický proud. Zároveň došlo k obnově školství, kulturní a spolkové činnosti. Roku 1930 byla v obci založena družstevní mlékárna, roku 1934 stavba silnice, roku 1937 byl do vsi přiveden telefon a zřízena pošta. Ve druhé polovině 30. let byl vlivem polské protičeské propagandy, která vyústila v požadavky polského obyvatelstva na likvidaci českého školství a v požadavky na zabrání půdy českým rolníkům, negativně ovlivněn život českých osadníků na území Polska, a tedy i v Českém Malíně. Po přepadnutí východních oblastí Polska Sovětským svazem, který tuto oblast obsadil na základě tajného dodatku paktu Ribbentrop-Molotov, připadl Český Malín opět Sovětskému svazu. Byla zde zřízena nemocnice a od roku 1941 i kolchoz. Po přepadení SSSR nacistickým Německem byla obec okupována a patřila do sféry vlivu Třetí říše.

Dne 13. července 1943 v ranních hodinách obsadily vsi Český Malín a sousední Ukrajinský Malín německé oddíly. Veškeré obyvatelstvo Českého Malína bylo vyhnáno na ulice, kde byli odděleni starci, ženy a děti od mužů. Po skupinách pak byli lidé odváděni do Ukrajinského Malína, odkud se již ozývala střelba. Někteří mladí muži byli přinuceni hnát ze vsi uloupený dobytek a odvážet nakradený majetek. V Ukrajinském Malíně Němci zahnali všechny muže a část žen po skupinách do kostela, školy a jiných budov, které polili hořlavinou a podpálili. Všechny, kteří se snažili utéci nebo vyskočit z oken, byli pobiti ranami z automatů a jiných zbraní. Většina starců, žen a dětí byla odvedena po skupinách nazpět do Českého Malína, kde jim bylo od velících důstojníku řečeno, že budou propuštěni. Místo toho byli však nahnáni do stodol a upáleni. Postupně Němci zapalovali i další budovy v obci. Zachránilo se pouze několik osob, které nebyly přítomny v obci, nebo které byly nuceny hnát uloupený dobytek a vézt nakradený majetek. Vesnice hořela týden, nalezené pozůstatky lidí byly pochovány ve společném hrobě na hřbitově v Českém Malíně. Nacisté zavraždili 400 obyvatel (374 Čechů a 26 Ukrajinců). Záminkou řádění bylo prý tvrzení Němců, že byli napadeni oddílem banderovců.