05.12.2014

Dotisk brožurky Český Malín-Lidice volyňských Čechů

JIŽ SE TISKNE!!! Brzy bude opět k mání naše brožurka Český Malín-Lidice volyňských Čechů. Dali jsme hlavy a (hlavně) penízky dohromady a v lednu bude opět v Památníku Lidice a na radnici v Novém Malíně po stovce kusů. Já a Josef Řepík budeme mít po padesátce, tak těm, co byli smutní, že jí nemají, můžeme poskytnout.

3. 12. 2014
Darina Martinovská

70. výročí Malínské tragédie

Dne 7. července do obce Malín v Rivnenské oblasti přicestovala početná delegace, aby se zúčastnila tryzny k 70. výročí vyhlazení obce Český Malín nacisty.

Malínskou tragedií jsou označovány hrůzné události z 13. 7. 1943, kdy byla nacisty brutálně zavražděna většina obyvatel Českého Malína a část obyvatelstva Malína ukrajinského. Vzpomínkové akce se zúčastnila 80 členná delegace Parlamentu ČR, Ministerstva obrany ČR, Kanceláře prezidenta republiky, Českého svazu bojovníků za svobodu, Československé obce legionářské, české pravoslavné církve a Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel, které ji také iniciovalo.

Mezi nejvýše postavenými členy delegace vedené místopřesedou Senátu PČR Přemyslem Sobotkou byli místopřeseda Poslanecké sněmovny ČR Jiří Oliva, náměstek ministra obrany Libor Karásek a náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Zdeněk Jakůbek. Připojila se také delegace Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí v čele s Tomášem Grulichem. K uctění památky obětí nacistické zvůle do Malína tento den z ČR navíc přicestovaly dva autobusové zájezdy Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel.

Pietní akce byla rozdělena do dvou částí: první, organizovaná ukrajinskou stranou, se odehrála u hlavního malínského památníku za přítomnosti nejvyšších představitelů Rivnenské oblasti, druhá pak u pomníku českým obětem na původním českém hřbitově, který byl při této příležitosti vysvěcen.

Škoda jen, že se této akci nedostalo větší pozornosti ze strany českých médií, narozdíl od ukrajinských.

Zdroj: 70. výročí Malínské tragédie






Nezapomeneme, pomstíme! - Svědectví o zločinech spáchaných v Českém Malíně 13. července 1943

Josef Aloisovič Martinovský - Kronika Českého Malína - reedice původní knihy u příležitosti 70. výročí malínské tragédie

Darina Martinovská a Josef Řepík - Český Malín - Lidice Volyňských Čechů - 2010

Český Malín (1871 – 13. července 1943) byla česká obec na Ukrajině založená v druhé polovině 19. století českými přistěhovalci z Lounska, Žatecka a Rakovnicka, vypálená za druhé světové války Němci. Český Malín se nacházel vedle vsi (Ukrajinský) Malín.

Ves Malín, ukrajinsky Малин (Malyn), rusky Малин (Malin), polsky Malin, se nacházela v Mlynivském rajónu v Rovenské oblasti Ukrajiny, v okrese Ostrožec (rusky центр Острожецкого сельского совета) v oblasti Rovno. Za Druhé Polské republiky byly v Gmině Malin v Dubenském újezdu újezd Dubno, (polsky powiat dubieński) ve Volyňském vojvodství gromady Malin wieś a Malin kolonia.

Obec Český Malín byla založena na ukrajinské Volyni roku 1871 a postupně se rozrůstala. Byla zde postavena škola, kde se vyučovalo v českém jazyce. Roku 1884 byl vydán zákon, dle kterého muselo obyvatelstvo přejít na pravoslavné náboženství. V obci byla zřízena knihovna, dobrovolný hasičský sbor, ochotnický divadelní spolek, založena druhá (církevní) škola. Obec se rozvíjela díky pracovitosti a znalostem lidí, díky zavádění moderní zemědělské mechanizace a měla daleko vyšší úroveň, než okolní ukrajinské obce.

Do historie obce se negativně zapsaly události první světové války, kdy byla vážně poškozena. Po sovětsko-polské válce připadl roku 1921 Český Malín Polsku. Obec byla postupně obnovována, byl do ní zaveden elektrický proud. Zároveň došlo k obnově školství, kulturní a spolkové činnosti. Roku 1930 byla v obci založena družstevní mlékárna, roku 1934 stavba silnice, roku 1937 byl do vsi přiveden telefon a zřízena pošta. Ve druhé polovině 30. let byl vlivem polské protičeské propagandy, která vyústila v požadavky polského obyvatelstva na likvidaci českého školství a v požadavky na zabrání půdy českým rolníkům, negativně ovlivněn život českých osadníků na území Polska, a tedy i v Českém Malíně. Po přepadnutí východních oblastí Polska Sovětským svazem, který tuto oblast obsadil na základě tajného dodatku paktu Ribbentrop-Molotov, připadl Český Malín opět Sovětskému svazu. Byla zde zřízena nemocnice a od roku 1941 i kolchoz. Po přepadení SSSR nacistickým Německem byla obec okupována a patřila do sféry vlivu Třetí říše.

Dne 13. července 1943 v ranních hodinách obsadily vsi Český Malín a sousední Ukrajinský Malín německé oddíly. Veškeré obyvatelstvo Českého Malína bylo vyhnáno na ulice, kde byli odděleni starci, ženy a děti od mužů. Po skupinách pak byli lidé odváděni do Ukrajinského Malína, odkud se již ozývala střelba. Někteří mladí muži byli přinuceni hnát ze vsi uloupený dobytek a odvážet nakradený majetek. V Ukrajinském Malíně Němci zahnali všechny muže a část žen po skupinách do kostela, školy a jiných budov, které polili hořlavinou a podpálili. Všechny, kteří se snažili utéci nebo vyskočit z oken, byli pobiti ranami z automatů a jiných zbraní. Většina starců, žen a dětí byla odvedena po skupinách nazpět do Českého Malína, kde jim bylo od velících důstojníku řečeno, že budou propuštěni. Místo toho byli však nahnáni do stodol a upáleni. Postupně Němci zapalovali i další budovy v obci. Zachránilo se pouze několik osob, které nebyly přítomny v obci, nebo které byly nuceny hnát uloupený dobytek a vézt nakradený majetek. Vesnice hořela týden, nalezené pozůstatky lidí byly pochovány ve společném hrobě na hřbitově v Českém Malíně. Nacisté zavraždili 400 obyvatel (374 Čechů a 26 Ukrajinců). Záminkou řádění bylo prý tvrzení Němců, že byli napadeni oddílem banderovců.