SDRUŽENÍ ČECHŮ Z VOLYNĚ A JEJICH PŘÁTEL

Vážené dámy a pánové, milí přátelé a krajané,

 

dovolte mi, abych Vám popřál pohodové Vánoce a vše nejlepší do nového roku 2026. Přeji Vám požehnané Vánoce a připomínám si jejich křesťanské, ale i pravoslavné oslavy. 

 

Letošní rok měl pro náš spolek a všechny Volyňské Čechy mimořádný význam. Připomněli jsme si dvě významná výročí, která jsou svědectvím o síle, vytrvalosti a vlastenectví všech Volyňských Čechů, kteří dokázali uchovat své kořeny, jazyk i tradice.

 

Uplynulo 80 let od ukončení druhé světové války a příchodu našich otců a dědů do své staré vlasti v roce 1945. 24. května 1945 byl v Libuši u Prahy ustaven Prozatímní volyňský akční výbor. Svaz Čechů z Volyně od roku 1945 zásadně pomáhal při přesídlování z Volyně do Čech, především začátkem roku 1947. Náš svaz se stal neocenitelným pomocníkem při začleňování reemigrantů do poválečného Československa. Pomáhal při získávání dokladů, řešil majetkoprávní otázky, poskytoval právní i organizační podporu. Od října 1946 vycházely svazové noviny Věrná stráž, které se staly důležitým spojovacím článkem mezi rodinami a osadami. Po únoru 1948 však nastala těžká doba. Demokratické smýšlení Volyňských Čechů se dostalo do rozporu s novým režimem. Svaz byl postupně omezován, jeho tisk zastaven a činnost začleněna do státem řízených organizací. Mnozí členové byli převedeni do Svazu protifašistických bojovníků – a tím byla samostatná činnost svazu ukončena.

 

 

Uplynulo 35 let od obnovení spolkové činnosti našeho svazu. Po pádu totalitního režimu se situace změnila. Dne 17. července 1990 vzniklo v Praze Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel (SČVP), které navázalo na tradici původního svazu z roku 1945. Naše společenství znovu získalo hlas i sílu. Od té doby se staráme o uchování historie, pořádáme setkání, výstavy, vydáváme knihy a pomáháme mladším generacím pochopit, odkud pocházíme a co znamená být Volyňským Čechem. Naší úlohou je nejen připomínat minulost, ale i předávat kulturní dědictví dál – propojovat rodiny, vzdělávat mladé a pěstovat přátelství napříč generacemi.

 

 

Historicko-dokumentační komise pokračuje v systematickém sběru a odborném zpracování písemností, fotografií a vzpomínek Volyňských Čechů. Během roku se podařilo digitalizovat tisíce dokumentů, zaznamenat nová svědectví a připravit rozsáhlé podklady pro pátrání po rodinných liniích. Jedním z cílů HDK je napravit historickou nespravedlnost – více než 500 volyňských Čechů, účastníků druhé světové války, není dosud uvedeno na žádném památníku. Naším záměrem je iniciovat vznik nového památníku na polském území Dukly, který by jejich oběť připomínal.

 

 

Znovu jsme navázali spolupráci s organizací Post Bellum – Paměť národa, která zaznamenává svědectví pamětníků. Prosím všechny, kdo znají osoby ochotné podělit se o své vzpomínky na život na Volyni, druhou světovou válku či reemigraci, aby nás kontaktovali. Každé svědectví je cenným kamenem do mozaiky našich dějin.

 

V lednu 2025 jsme otevřeli putovní výstavu „Krajané od Černobylu“, která již prošla několika městy a těší se velkému zájmu veřejnosti.

 

Na přelomu srpna a září proběhl v Lindstow (Německo) mezinárodní workshop o česko-německých Volyňácích, uspořádaný ve spolupráci s Národním muzeem. Druhá etapa této akce proběhla v Národním muzeu v Praze v říjnu 2025. Akce přispěla k rozšíření evropského dialogu o historii Volyně.

 

 

Velkou radost jsem měl z průběhu první etapy "Volyň Tour", která proběhla v sobotu 29. listopadu 2025 v jihomoravských Pohořelicích. Uskutečnilo se zde první setkání v rámci projektu „Volyň Tour“ s volyňskými Čechy a jejich potomky. Setkání jsou pořádána ve spolupráci se Spolkem Čechů z Volyně a jejich přátel, Národním muzeem, Národním archivem a organizací Paměť národa. Hlavním bodem programu byla přednáška „Volyňští Češi – opomíjení hrdinové české národní historie“, kde jsme společně s Dagmar Martinkovou hovořili o našich předcích. Celé setkání se neslo v přátelské atmosféře a zúčastnilo se jej přibližně 100 lidí – především nečlenů SČVP z Pohořelicka. Hlavním cílem bylo připomenout si neskutečnou odvahu a činorodost našich předků, seznámit zájemce s činností spolku a také představit databázi www.volynaci.cz. Povedlo se zde naskenovat stovky dokumentů a fotografií. Účastníci projevili velké nadšení a opakovaně zaznívalo přání, aby se podobné setkání uskutečnilo i v roce 2026. Průběžně se setkáním nesla myšlenka: "Kdybychom věděli, jak to bude zajímavé, vzali bychom s sebou i své děti a vnoučata. Toto všechno by měli slyšet, aby i oni mohli být hrdí na své předky.“ Podobná setkání by měla v letech 2026–2027 pokračovat po celé České republice, všude tam, kam v letech 1945–1947 přišli naši předci z Volyně.

 

 

S úctou vzpomínáme na ty, kteří nás letos opustili – nejstarší členy, pamětníky a nositele osobních příběhů. Zároveň vítáme nové posily z mladší generace, mezi nimiž jsou dr. Vlastimil Ondrák a dr. David Svoboda, kteří významně rozšířili odborné zázemí spolku.

 

 

Naším cílem zůstává postavit etnikum Volyňských Čechů na důstojné místo v dějinách českého národa. Byli to právě oni, kdo roku 1914 na den svatého Václava v Kyjevě založili Českou družinu – první ozbrojenou jednotku české národnosti, a kdo se roku 1944 dobrovolně přihlásili k 1. samostatné brigádě v SSSR. Jejich vlastenectví, oběť a odvaha jsou trvalou inspirací.

 

Děkuji všem, kteří svým časem, prací a energií přispěli k činnosti našeho spolku. Všem, kteří se přičinili o to, aby naši předci měli zaslouženou pozici v novodobých dějinách českého národa. Všem, kteří jsou patřičně hrdí na své předky a na jejich pojmenování – Volyňský Čech.

 

Ještě jednou krásné a požehnané Vánoce a hezký nový rok Vám všem přejí:

 

Mgr. Miroslav Srbecký s celým předsednictvem