Český Malín
Český Malín (1871 – 13. července 1943) byla česká obec na Ukrajině založená v druhé polovině 19. století českými přistěhovalci z Lounska, Žatecka a Rakovnicka, vypálená za druhé světové války Němci. Český Malín se nacházel vedle vsi (Ukrajinský) Malín. Ves Malín, ukrajinsky Малин (Malyn), rusky Малин (Malin), polsky Malin, se nacházela v Mlynivském rajónu v Rovenské oblasti Ukrajiny, v okrese Ostrožec (rusky центр Острожецкого сельского совета) v byla oblasti Rovno. Za Druhé Polské republiky byly v Gmině Malin v Dubenském újezdu, (polsky powiat dubieński) ve Volyňském vojvodství gromady Malin wieś a Malin kolonia.
Obec Český Malín byla založena na ukrajinské Volyni roku 1871 a postupně se rozrůstala. Byla zde postavena škola, kde se vyučovalo v českém jazyce. Roku 1884 byl vydán zákon, dle kterého muselo obyvatelstvo přejít na pravoslavné náboženství. V obci byla zřízena knihovna, dobrovolný hasičský sbor, ochotnický divadelní spolek, založena druhá (církevní) škola. Obec se rozvíjela díky pracovitosti a znalostem lidí, díky zavádění moderní zemědělské mechanizace a měla daleko vyšší úroveň, než okolní ukrajinské obce. Do historie obce se negativně zapsaly události první světové války, kdy byla vážně poškozena. Po sovětsko-polské válce připadl roku 1921 Český Malín Polsku. Obec byla postupně obnovována, byl do ní zaveden elektrický proud. Zároveň došlo k obnově školství, kulturní a spolkové činnosti. Roku 1930 byla v obci založena družstevní mlékárna, roku 1934 stavba silnice, roku 1937 byl do vsi přiveden telefon a zřízena pošta. Ve druhé polovině 30. let byl vlivem polské protičeské propagandy, která vyústila v požadavky polského obyvatelstva na likvidaci českého školství a v požadavky na zabrání půdy českým rolníkům, negativně ovlivněn život českých osadníků na území Polska, a tedy i v Českém Malíně. Po přepadnutí východních oblastí Polska Sovětským svazem, který tuto oblast obsadil na základě tajného dodatku paktu Ribbentrop-Molotov, připadl Český Malín opět Sovětskému svazu. Byla zde zřízena nemocnice a od roku 1941 i kolchoz. Po přepadení SSSR nacistickým Německem byla obec okupována a patřila do sféry vlivu Třetí říše.
Dne 13. července 1943 v ranních hodinách obsadily vsi Český Malín a sousední Ukrajinský Malín německé oddíly. Veškeré obyvatelstvo Českého Malína bylo vyhnáno na ulice, kde byli odděleni starci, ženy a děti od mužů. Po skupinách pak byli lidé odváděni do Ukrajinského Malína, odkud se již ozývala střelba. Někteří mladí muži byli přinuceni hnát ze vsi uloupený dobytek a odvážet nakradený majetek. V Ukrajinském Malíně Němci zahnali všechny muže a část žen po skupinách do kostela, školy a jiných budov, které polili hořlavinou a podpálili. Všechny, kteří se snažili utéci nebo vyskočit z oken, byli pobiti ranami z automatů a jiných zbraní. Většina starců, žen a dětí byla odvedena po skupinách nazpět do Českého Malína, kde jim bylo od velících důstojníku řečeno, že budou propuštěni. Místo toho byli však nahnáni do stodol a upáleni. Postupně Němci zapalovali i další budovy v obci. Zachránilo se pouze několik osob, které nebyly přítomny v obci, nebo které byly nuceny hnát uloupený dobytek a vézt nakradený majetek. Vesnice hořela týden, nalezené pozůstatky lidí byly pochovány ve společném hrobě na hřbitově v Českém Malíně. Nacisté zavraždili 400 obyvatel (374 Čechů a 26 Ukrajinců). Záminkou řádění bylo prý tvrzení Němců, že byli napadeni oddílem banderovců.
Pátrání po vinících
Viníci malínského zločinu nebyli dosud zjištěni a vypátráni. Obecně se ale ví, že vrazi byli příslušníky fašistických jednotek Einsatzgruppen. Celkem se akce účastnilo asi 1500 mužů, přišli do vesnice v ranních hodinách z asi 15 km vzdálené Olyky.
Einsatzgruppen
Hlavním úkolem fašistických jednotek Einsatzgruppen bylo udržovat pořádek v týlu fronty. Proto byly vyhledávány a likvidovány nechtěné elementy jako komunisté, cikáni, židé a další. Pro válku na Východě byly vytvořeny 4 skupiny: A – Pobaltí, B – Bělorusko, C – Kyjev, D – jižní Ukrajina. V každém z těchto regionů do nich vstoupili civilisté, ne ze sympatií pro Němce, ale z nenávisti ke komunismu. Každá Einsatzgruppe se skládala z 1.000 mužů, z nichž asi 200 bylo vždy z místní policie. Dalších 150 byli řidiči nákladních aut nebo mechanici a překladatelé. Zbytek skupiny byl složen z různých jednotek Gestapa a SS. Nejhoršími skutky Einsatzgruppen na Ukrajině byla likvidace židů ve Lvově a v Kyjevě. Vyvraždění Českého Malína provedli příslušníci Einsatzgruppe C. Jmenovitě jsou uváděni kreislandwirtleutnant Vogl Friedrich, německý četník Málek a německý voják Martin Levandovský. Proslýchá se, že mezi vojáky byli také Ukrajinci a dokonce česky mluvící (mohli to být sudetští Němci). Jsou to ale jen neprokázané informace. Dále se proslýchá, že měli ve znaku běžícího jelena, což byl ale znak německé divize, která byla založena později. Po provedení masakru se už v místě činu vrazi nikdy neukázali. Jména německých vrahů (velitelů komand) je možné vidět na schematu organizační struktury Einsatzgruppe C z let 1941 - 1942. Toto uskupení bylo rozpuštěno až v březnu 1944. Není ale dosud zjištěno, kdo z nich byl velitelem, který dal rozkaz k vyvraždění Českého Malína.
Více k viníkům:
http://www.holocaustresearchproject.org/einsatz/einsatzCorg.html
Literatura k Českému Malínu:
http://www.scvp.eu/downloads/Nezapomeneme_pomstime.pdf
http://www.scvp.eu/downloads/J_A_Martinovsky-Kronika_Ceskeho_Malina.pdf
http://www.scvp.eu/downloads/Contesting_The_Malyn_Massacre.pdf
Více o Českém Malíně: https://www.volynaci.cz/obec/318/